Cecil
Kubiczek
Je to už strašně dáwno co toho člowíčka znám... 6..5 let? Nwm ... Ale widím to jako dnes, co ho Kamui wzala na jednu naši akciu byl z nás nejmladší.. a on, (tenkrát měl o pár kilo wíc a pár wlasů míň) we swý flaušowý karowaný mikině, riflách a šiltowce nám hrál we wlaku na kytaru při cestě odněkamať dom.. upa pohodka w klidu týpek.. tož jsem si říkala "to škwrně chcu ještě zažít"
Netrwalo to dlho a Kuba se objewil i u nás w KN .. také malé tele stydliwé, ale uplně lačhes boy,:-) tuž zanedlouho z něj wyrost takowej talent, že se wyšplhal na duo dráhu a jednou nám wedoucí řekli "Budete spolu zpíwat Zrcadla" (Poupata) a kamarádstwí začalo. Zanedlouho nás čekal koncert, kde jsme měli oba zpíwat tu písničku ... oba nerwózní jak psi bylo to poprwý co jsme zpíwali sami za sebe... ještě štěstí, že jsme měli sborowý trika:-) upa jsme se drželi bo strach byl wětší než my.. zwládli jsme to, lidi tleskali.. :-) a postupem času se z nás stali welcí kamarádi:-) Stal se mým malým bráškou, kterýho jsem si oblíbila natolik, že jsem mu jednou řekla "mám tě ráda bráško" a nebyl pro mě ani problém ho obejmout, což u mě wůči klukům nebylo (a doteď není) moc není zwykem:-) Oblíbili jsme si pár písní z Aleškowa MP3 (Super Narural- DC Talk) , we wlaku probrali jinou techniku čištění zubů než li zubním kartáčkem... a spooustu dalších zajimawých wěcí:-) Pak ale nastal zlom a mě newycházel čas na sbor... Bylo mi to líto, ale musela jsem to na rok stopnout.:-(.. Na přátelé ale myslela pořád... Jednou mě napadlo ho třeba prozwonit... bůhwí jestli má to samé číslo... měl:) našli jsme jinou cestu.. chat .. poslal mi nck.. já koukla na fotky a tam.. šok uplně jinej člowíček! žádnej malej hoch s paru kily a mikro wlasy ale upa wysokej týpos s maxi hříwou! Mi oči wypadly a spadly tak daleko, že jsem musela wstát od PC abych je posbírala... mezitím se ještě ozwalo echo mého šoku "kurwa to není možný, toto není on!" až se na mě otočili wšichni šamponi z Baníku...wychowatelem newyjímaje...
Uběhlo pár týdnů... prázdniny... já byla u Wenouše doma... napadlo ji, co napsat Kubowi? tak se mu napsalo přijel.... hej já upa newětila "Toto fakt nemůže bejt won" tak sem se Wendy zeptala na přijímení a fakt! a tím začla nowá etapa..zcuky na zastáwce cestou do sboru, pak aj párkrát cestou zpátky .. Dodnes nezapomenu jak jsme mysleli že mi ujel wlak a tak jsme tam doběhali, cestou potkali aj nějakýho jeho kámu co se díwal.. zajímawě... (já jazyk upa na westě) a pak jsme museli ještě 10 min čekat bo měl zpoždění, w zimě w - newím kolik stupňů celsia:) každopádně byla taká kosa jak cip....to si že si to asi budu pamatowat na furt:)
W Krnowě u Hudeczků w srpnu to bylo tež upa lačhes celá KN w bytě:-) Tam jsem mi poprwé pustil Forta Minora- Remember The Name a bo se učím jenom německy, romsky a česky tož jsem wěděla wítr o slowech.. tak mi to brácha přeložil... Další den. byl koncertos w Hawru.. Já upa nerwózní bo tam měl přijít i Johny... sice nepřišel ale i tak.. bylo to moje prwní sólo před lidma po tak dlhý době.... měla jsem uplně strach.. chtělo se mi plakat.... w tom, přišel brácha a objal mě a já wěděla, že se na něj můžu kdykoliw spolehnout:-)
O silwestra to bylo tež docela mazeeec:-) tuž jsme blbli w jedný místnosti kde byly takowý psychožidle- klekátka a nás nenapadlo nic jinýho než začít blbmout... Kamui na nás že nemáme tak blbnout bo to blbě dopadne.... jojo jako že wůbec..... jenom naražená kostrč..bolelo to jak šlak ale rychle jsme dělali jako že niiic a pak se šlo do jídelny a wedoucí ať se posadím... tuž kdyby borka wěděla, co wím já hehe :-D) aspoň že Kuba byl takowej džentlas a po pár minutách mi nabídl židli (ale já w tu chwíli děkowala topení který trochu znecitliwowalo tu šílenou bolest!!) kostrč bolela ještě týden.. to ti nezapomenu :-D
Eče si wybawuju další akciu kdy jsem mu zas ublížila já.. to jsme hráli si na Matrix... bojowala jsem tak procítěně až jsem ho chudáka swou wahou odkopla takowý "kapku" wětší kušček ode mě... ( a myslím že to bylo tehdy co rupla ta dětská polohowačka, ale fact newim) pak ho drsně bolely záda.. chuďátko malé:-( a takowejch prima akcí bylo wíc:-)(RHCHP, DDR) ....a kdo wí kolik ještě:-)
Také ale i druhou stranu mince.. to už asi k žiwotu patří... Naštěstí se to zas obrátilo k lepšímu:-)) a každopádně wždycky pro mě bude tím nejepším kámošem, který mě dokáže rozesmát, potěšit a jenž mě zná ze wšech nejwíc a u něhož wím, že se na něj mohu kdykoliw spolehnout a obrátit.... jsem ráda, že jsem tohoto člowíčka poznala.. že ho mám za nejlepšího přítele a nikdy bych na něj nenechala dopustit! Díky za to že jsi:-) Snad ti to budu moct někdy wšechno wrátit...! :-) Mám Tě moc ráda, bráško =o*